Jelikož nejvíce skloňované slovo ve vztahu k fézkám je tuhost, objasníme vliv konstrukce na tuto veličinu.
Síla F1, která je produktem frézování, působí hned na několika ramenech a vytváří tak různe druhy namáhání.
Osa Z je nejvíce namáhaná v místě spojení s portálem. Síla působí na rameni R1. Ta také vytváří torzní namáhání portálu na rameni R2 a v místě spojení se stojnou. Na rameni R3 zase namáha spojení se základnou. Výsledná tuhost soustavy je ovliněná tuhostí jednotlivých ramen R1,R2 a R3.Čím je dráha delší,tím je tuhost horší,neboť vychylky na jednotlivých ramenech se sčítají. Aby takováto soustava vyhověla požadavkům na frézování kovu,musí být jednotlivá ramena natolik tuhá,aby výchylka při změně směru síly F1 nepřesáhla 0.02 až 0.05mm na konci nástroje. Největší vliv má hodnota průřezu portálu a hlavně jeho tvar,resp. tvarová  tuhost. Proto se zde využívají různé tvarově komlikované profily s velkým množstvím hran,které tvarovou tuhost zvyšují.
Porovnáme-li  konstrukci F2 a F3, vidíme, že díky posunu v ose Z celým potrálem, je rameno R1 minimalizováno a průřez portálu je nekolikanásobně větší. Výrazně tužší je i uchycení na sloupy pomocí čtyřech lin. vedení. Rovněž ukotvení sloupů v základně zaručuje pevné spojení.

Taková konstrukce zaručuje celkově vysokou tuhost celé soustavy,kterou lze ještě zvýšit vylitím dutin polymerbetonem.
Dalším kladem je skutečnost, že vřeteno je v ose portálu a síla nepůsobí na rameni jako u F2, kde je vzdálenost osy nástroje od portálu cca 110 mm.

Při výběru konstrukce je tedy třeba dodržovat zásadu, že osa nástroje by mela být na co nejmenším rameni ve vztahu k ose Z a špička nástroje by měla mit co nejmenší rameno k osám X a Y.
Kompromisy v této oblasti jsou vešinou na úkor pracovních rozsahů. Je třeba zvážit, jestli není lepe vyrobit stroj s menšími rozsahy, ale použitelný,než obří monstrum na dívání.
Pokud zvolíte varintu s jedním sloupem, musíte dobře zvážit rozsah v ose Y, který určuje rameno osy vřetene vůči stojanu. Dále musíte věnovat vekou pozornost výběru materiálu na sloup a použít pokud možno co největší průřez pro dosažení max. tuhosti. Zejména spodní třetina by neměla být dutá,neboť tam je největší namáhání. Použitelné maximum osy Y je pro tuto konstrukci do 200mm.
Pro větší délku je zajištění dostatečné tuhosti dost těžko dosažitelné při použití běžných materiálů a vyžadovalo by litinový litý profil, nebo sloup složený z několika provázaných dílů.
Mezi výhody této konstrukce patří možnost uložení šroubu do sloupu a tím omezení jeho znečištění.

Praktický provoz ukázal,že konstrukce F2 je dobře použitelná na dřevo , plasty a s vysokorychlostním vřetenem i na dural s malou šponou.

Konstrukce F3 je použitelná na cokoli. Je to již plnohodnotná frézka, která si nechá opravdu dost líbit. Plnohodnotnou frézkou je i F5, ale záběr do masa je přeci jen menší než u F3. I u frézky plati že :
"jedna ruka netleská..."
Nicméně jednoduchost konstrukce a nižší materiálové náklady tento nedostatek vyváží.